,,Nemůžeš-li dosáhnout nebe,rozpoutej peklo..."- z knihy Neviditelný 

Dopis

29. dubna 2018 v 18:38 | Claudia
Už je to nějaký čas, co nejsme spolu, ale až teď jsem se odhodlala napsat pár slov …

Chtěla jsem s tebou požít celý život, snila jsem o naší budoucnosti. O nás dvou... To ty ze začátku sice taky, bohužel, pak jsi jaksi asi zapomněl, že máš přítelkyni. Nejlepší kamarádka byla více, tvoje sny a ty ti bylo více než budoucnost se mnou a o mně...

Když jsi mi nebyl schopný dát sám od sebe pusu... Sotva si mě obejmul a slova jako miluju tě, jsi jen má... Není třeba nic říkat... Mohl sis za to sám...
Odešla jsem, odešla jsem, protože tohle podle mě není vztah, když ti linkuju život...
Snažila jsem se tě dostat z té dětskosti, z toho, jak si byl až přehnané dítě, a ty si mě zase tahal z toho přehnaného snění o dospělosti...

Byli jsme jako jin a jang … Černá a bíla... Vždyť protiklady se přitahují...
Myslela jsem si, že mi věříš, že jsi tu po mě...
Doufala jsem taky v to, že když jsme se rozešli, tak, že i tak v tobě zůstane kousek toho, co jsme zažili... Kousek ze mě... Kousek z nás dvou...

Místo toho mě pomlouváš s někým, kdo tu byl po mě, ale pak mi jen vrazil kudlu do zad...
Víš co? Jen si pomlouvejte, mě to nevadí, jen se vám směju, že na nic jiného se nezmůžete...
Jako jo mrzí mě to, ale co nadělám...
Snažila jsem se o to udělat z tebe lepšího člověka a ty ze mě taky... (já si něco málo vzala... Například, více smát a bavit se... Nebít jen schovaná v rohu a nebát se být sama sebou... Že i trocha té dětskosti někdy neublíží... a hlavně to, co znamená opravdově milovat...)
Koukám, že ty se ale chováš snad ještě hůře, než když jsem tě poznala... a to mě mrzínejvíc...

Oba jsme prohráli...
Jeden přestal milovat a jeden ztratil lásku...
Já vím, že ty už mě snad nikdy nechceš vidět a nechceš na mě žádnou vzpomínku. Že by, jsi nejradši zmáčkl tlačítko delete...
Já bych ten rok a půl klidně prožila znovu...
Zůstaneš v mém srdci už navždy. Protože jsi byl můj první kluk, který mě naučil všechno o lásce... Ukázal jsi mi i ty krásné stránky, ale i ty stinné a za to ti děkuji...
A i když mě proklínáš, doufám že k sobě třeba časem najdeme zase cestu... Jako kamarádi, láska... co já vím... ale doufám v to...
I když ty o mě nenávidíš, já tě má stále ráda a přejiti do života hodně štěstí...
Tvá Claudia...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ahoj :+)