,,Nemůžeš-li dosáhnout nebe,rozpoutej peklo..."- z knihy Neviditelný 

3. Díl

8. prosince 2016 v 19:57 | Claudia |  Moje malé tajemství - Příběh
Vadim:
Byl jsem ve škole a byla poslední hodina. Byl jsem rád že už budeme končit. Najednou mě někdo stáhl do kruhu a začali si se mnou házet. Začala se mi měnit velikost zorničky. Začal jsem se měnit. Všichni se začali smát, následně pištět a utekli. Jsou tak blbí ?! Postavil jsem se a trochu se uklidnil.
Katharine:
Byla předposlední hodina. Za chvilku zvoní a půjdeme na oběd. Určitě bude něco nechutně "dobrého". Koukla jsem na hodinky a bylo za minutu dvanáct hodin. 12:00 zvoní. Odporný zvonek oznámil konec hodiny. Byla jsem ráda, teď bude totiž, už jen hudebka a tu mám ráda. Na oběd byla ryba, jelikož ryby nejím tak jsem se jen v řadě otočila k odchodu. Vběhla jsem do třídy. Máme volnou hodinu tak si půjdu koupit něco k jídlu.
V obchodě.....
Byla jsem v obchodě. Vzala jsem si bagetu a jablko. Zaplatila jsem a vyšla ven. Bylo dost vedro. Na to že je květen tak je vedro jako v červenci. Vešla jsem do naší šatny a přezula se. Vešla jsem do třídy a začala svačit.
Vadim:
Došel jsem domů bylo 12:30 což bylo normální. Mamka jakožto upírka "spala" a otec jakožto vlkodlak byl v práci. On jediný nás teď živil. Rozhoduju se jestli se mám odstěhovat k tetě. Do Kanady....
Katharine:
Poslední hodina... Poslední hodina středy.... Byla jsem ráda. Spěchám co nejrychlej domů, ale zase slyším několik narážek.
,,Spěcháš dom co šprte!"
,,Utíkej, aby ti ta kniha s vlkodlakem neutekla!" křikl na někdo a všichni se začali smát.
,,Běž Katharinko, utíkej! " křikl další. Bylo mi zle z toho co říkají. Californie a já to nejde. Stěhuju se k babičce do Kanady.
Doma (Pohled Katharine)
Vše o mém plánu jsem řekla mamce, ale proč, to jsem neřekla. Nejsem bonzák. Začala jsem si balit. Trička,boty a vše ostatní....
Vadim:
,,Mami jedu do Kanady k tetě, důvod znáš" křikl jsem od dveří svého pokoje a šel si balit.
Katharine:
,,Kath, večeře!" křikla na mě z kuchyně mamka.
,,Jo,jo už jdu" dobalila jsem poslední věci a šla se najíst. U stolu jsem jen tak seděla. Nejedla jsem, nebylo to, protože by mi nechutnalo. Bylo to tím, že nevím co bude v Kanadě. Bojím se že, to bude stejné jako tady.

Ahoj, takže tady je nový díl. Chtěla bych se zeptat, baví vás to? Byla bych moc ráda za názory.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ahoj :+)